Porod doma a matrika

Matriční úřady se nemohou spoléhat na pouhé prohlášení rodičů o domácím porodu. Současně ale musí v požadavcích na rodiče respektovat princip přiměřenosti, konstatoval už v roce 2014 ombudsman, veřejný ochránce práv.

Zdroj: https://www.ochrance.cz/aktualne/postup-matrik-v-pripade-domacich-porodu-musi-byt-primereny/

V případě, že se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení a matce ani následně nebyly poskytnuty zdravotní služby, zákon o matrikách vyžaduje, aby jeden z rodičů předložil matričnímu úřadu kromě běžných dokladů (oddací list, případně rodné listy rodičů dítěte, jejich doklad totožnosti, prohlášení o jménu, případně o příjmení dítěte u nesezdaných párů) ještě další doklady prokazující skutečnost, že matkou dítěte je žena, která uvádí, že ho porodila.

Tento zákonný požadavek považuje veřejná ochránkyně práv za rozumný a přiměřený. Matrika musí mít za prokázané, že oznamovatelé narození jsou skutečně rodiči dítěte.

Někdy se však rodiče setkávají se situací, že tam, kde zákon hovoří o zdravotních službách, matriční úřad žádá potvrzení lékaře, a to i v případě, kdy byla matce poskytnuta poporodní péče porodní asistentkou. Požadavek na lékařské potvrzení však ze zákona nevyplývá.

„Zdravotní služby poskytují nejen lékaři, ale i nelékařští zdravotníci, například porodní asistentky,“ vysvětluje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová ustanovení § 16 odst. 4 zákona o matrikách - a doplňuje: „Jestliže porodní asistentka oprávněná k poskytování poporodní péče poskytla matce dítěte následně po porodu zdravotní služby, nemusí rodiče předkládat další doklady. Stačí, když narození dítěte ohlásí porodní asistentka.“

Pokud matce nebyly ani následně po porodu poskytnuty zdravotní služby, ani v takovém případě nemusí matka nezbytně vyhledat lékaře jen proto, aby vyhověla matričnímu úřadu a aby bylo možné dítě zapsat do matriky. Rozsah dokazování a použité důkazní prostředky k prokázání mateřství závisí vždy na konkrétních okolnostech. V některých případech mohou postačovat svědecké výpovědi, v jiných může být požadavek matričního úřadu na předložení lékařského potvrzení, že žena skutečně porodila, opodstatněný.

Pouhé čestné prohlášení rodičů o narození dítěte v případech domácího porodu bez následně poskytnuté zdravotní služby nepovažuje veřejná ochránkyně práv za dostatečné k prokázání mateřství. Současně ale upozorňuje, že pokud má matriční úřad důvodné pochybnosti o mateřství ženy, je jeho povinností provést vlastní šetření ke zjištění skutečností zapisovaných do matriky.

Ze zákona o matrikách rovněž nevyplývá, že by v rodině po plánovaném domácím porodu mělo probíhat šetření orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). „Považuji za chybu, jestliže rodiče oznámí narození dítěte v domácím prostředí a matriční úřad se automaticky obrátí na orgány sociálně-právní ochrany dětí. K šetření rodiny sociálními pracovníky není důvod a zákon to ani nepředpokládá. Samotný plánovaný domácí porod a narození dítěte mimo zdravotnické zařízení není skutečností, ze které by plynulo, že rodiče neplní své povinnosti, případně zneužívají práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti,“ uvedla k tomu ochránkyně.

Příslušné paragrafy ze zákona o matrikách č. 301/2000 Sb.:

Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-301#cast1

§15

(1) Narození je povinen oznámit matričnímu úřadu poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen; nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní služby.

(2) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1, narození je povinen oznámit matričnímu úřadu jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný opatrovník.

(3) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1 nebo 2, narození je povinna oznámit matričnímu úřadu fyzická osoba, která se o narození dozvěděla.

(4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se učiní nejpozději do 3 pracovních dnů od narození dítěte. Matka učiní oznámení nejpozději do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy je schopna oznámení učinit. Fyzická osoba uvedená v odstavci 3 učiní oznámení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o narození dozvěděla.

(5) Matriční úřad sdělí neprodleně poskytovateli zdravotních služeb na základě jeho žádosti rodné číslo dítěte, jehož narození tento poskytovatel oznámil podle odstavce 1.

Existuje tedy několik možností, kdo může narození dítěte oznámit:

• zdravotnické zařízení, kde se dítě narodilo

• lékař, který dítě po porodu ošetřil

• jeden z rodičů

• jiná osoba, která se o narození dítěte dozvěděla.

Lékař tedy s oznámením narození dítěte nemusí mít vůbec nic společného. Jsou další možnosti, kdo může narození dítěte nahlásit. 

§16

(1) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného za trvání manželství předloží jeden z rodičů

a) oddací list,

b) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán,

c) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, případně jménech dítěte,

d) souhlasné prohlášení rodičů o příjmení dítěte, pokud údaj o příjmení dítěte není patrný z oddacího listu rodičů dítěte,

e) případně další doklady potřebné ke zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.

(2) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, jehož otec není znám, předloží matka

a) prohlášení o jménu, případně jménech dítěte

b) rodný list

c) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá

d) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li jí vydán,

e) případně další doklady potřebné ke zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.

(3) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, k němuž bylo určeno otcovství nebo jehož otcem je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas, předloží jeden z rodičů

a) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,

b) souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství nebo písemný souhlas muže, který dal k umělému oplodnění, potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě rozhodnutí soudu o určení otcovství k dítěti,

c) rodný list matky a otce dítěte,

d) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,

e) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán,

f) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.

(4) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby, předloží jeden z rodičů kromě dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila.

Z tohoto paragrafu nevyplývá, že by k zapsání dítěte na matriku bylo nutné potvrzení konkrétně lékaře. V tomto paragrafu se slovo lékař ani jednou nevyskytuje. Dokladem potřebným k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která jej porodila, může být potvrzení registrované porodní asistentky.

Dne 29. 5. 2017 vydalo Ministerstvo vnitra České republiky vyjádření – právní názor k dotazu, zda k vydání rodného listu stačí potvrzení porodní asistentky:

Na první straně tohoto veřejně přístupného dokumentu je popis situace.

Do zákona o matrikách byl do paragrafu 16 přidán nový odstavec, který upřesňuje jak postupovat, narodí-li se dítě doma. Podíváme-li se do zákona, píše se v tomto odstavci 16: „K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby, předloží jeden z rodičů kromě dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila.“ Toto je celé znění odstavce, nic dalšího v něm není (viz výše). Můžeme tuto první stranu dokumentu chápat jako součást dotazu  a citaci příslušného odstavce zákona, nikoli jako názor ministerstva, že tyto dokumenty jsou skutečně potřeba, jak si mylně některé matriky vykládají. V dalším odstavci se píše, že se v této souvislosti matriční úřady obracejí na ministerstvo s otázkou, zda tiskopis „Hlášení o narození“ může vyplnit porodní asistentka. Takže až doposud se jedná o popsání otázky a situace, nikoli o výklad zákona.

Až nyní se dostáváme k samotnému právnímu názoru ministerstva, které v „Závěru“ shrnuje v tomto odstavci, jak postupovat, když se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení a jeho matce ani následně nebyly poskytnuty zdravotní služby vůbec nebo byly poskytnuty jiným zdravotnickým pracovníkem, než je lékař – tedy nejčastěji porodní asistentkou.

Pak ministerstvo považuje za správný postup následující: Provede se zápis do knihy narození na základě ústního oznámení. Pak se ještě sepíše zápis o ústním oznámení. Oznámení o narození je potom plně v souladu se zákonem. Zpráva porodní asistentky o porodu, popřípadě zpráva porodní asistentky o novorozenci MOHOU (ale nemusí) sloužit jako další z dokladů pro provedení zápisu do knihy narození, které jsou potřebné k prokázání, že matkou dítěte je žena, která jej porodila.

Ministerstvo v "Závěru" nepíše ani slovo o tom, že by v případě porodu mimo zdravotnické zařízení bylo potřeba nějaké potvrzení lékaře, natož předložení jakékoli zdravotní dokumentace nebo výpisu z ní (např. těhotenský průkaz).

Pokud matrika nechce rodičům vydat rodný list na základě potvrzení porodní asistentky a vyžaduje potvrzení lékaře, je vhodné na matriční úřad donést vytištěné vyjádření ombudsmanky a/nebo právní názor ministerstva vnitra a trvat na tom, že potvrzení porodní asistentky musí stačit, protože zákon žádné potvrzení lékaře ani předložení jiné zdravotní dokumentace nevyžaduje.

Neexistuje žádná zákonná povinnost plnit nesmyslné požadavky úředníků a podřizovat se úřední šikaně. Pokud byla u porodu porodní asistentka, je nesmyslné a absurdní chtít místo jejího vyjádření potvrzení lékaře, který u porodu vůbec nebyl. Z logiky věci a také z povinnosti lékaře vést dokumentaci pravdivě vyplývá, že není možné potvrdit něco, u čeho lékař fyzicky přítomen nebyl – tedy, že právě toto konkrétní dítě porodila tato konkrétní žena.

Nepodporujme prosím svým submisivním chováním absurdní fungování systému, touto cestou se nic k lepšímu nezmění. Nutit ženy tři dny po porodu, aby jely někam k lékaři pro kus papíru, v době, kdy by měly ležet doma v posteli a kojit miminko, je vyloženě škodlivé. Pokud některé matriky vydávají rodné listy naprosto bez potíží, neustupujme těm, které potíže uměle vytvářejí. Když to jde někde, jde to všude.

Za inspiraci ke sdílení důležitých informací děkuji porodní asistentce Kristině Zemánkové, která tyto informace sepsala už v roce 2014. Je tragikomické, že toto téma je stále aktuální i o 12 let později...